IvA PUDICHOVÁ

Prázdniny na jihočeském statku a na chalupě u babiček, dobrodružství bez stálého dozoru dospěláků, toulky lesy za houbami, bylinkami, skřítky a vílami. Táta mě bral na lovy i po veterinárních případech. Nejvíce mě fascinovaly porody, a když mi bylo dvanáct, držela jsem poprvé háky a o dva roky později udělala pár opravdových stehů. Maminka mě odmalička pérovala v šití, pletení, zavařování, bruslení…

Od páté třídy pohltila můj život atletika a další sporty. A tak se stalo, že namísto cesty veterinářky nebo porodní asistentky vydala jsem se na dráhu pedagogickou a vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu. Byla doba, kdy jsem propadla vodáctví, horolezení, vysokohorské turistice, lyžování…Potřebovala jsem všechno vyzkoušet.

V osmnácti jsem na kursu Prázdninové školy Lipnice (PŠL) potkala svého muže, Marcela a do mého života velmi brzy vstoupila role manželky a maminky dvou kluků :-).

V mém profesním životopise byste našli mnohé: učitelka na základní škole a na gymnáziu, obchodní manažerka, koordinátorka, externí lektorka outdoorové vzdělávací firmy Česká cesta, manažerka vzdělávacího střediska Doubravka, Outward Bound ČR…

Patnáct let jsem ve svém volném čase působila jako instruktorka zážitkové pedagogiky v Prázdninové škole Lipnice. A když jsme se přestěhovali do Zvole, věnovala jsem svoji dobrovolnickou kapacitu komunálnímu životu. Jako vedoucí školské, kulturní a sportovní komise jsem připravovala a garantovala celou řadu společenských a sportovních akcí. Za velmi důležité považuji, aby každý z nás položil na cestu pár kamínků pro „společnost“.

K jedněm narozeninám jsem od Marcela dostala poukaz na jezdecké lekce. Věděl, že je to jeden z mých snů. O rok později jsme koupili našeho prvního koně a kůň znamená další posuny a vzdělávání se v jezdectví…  Stále objevuji, co vše nám koně mohou dát, co vše nás mohou naučit a co vše se my  můžeme naučit od nich.

Na jaře 2008 jsme s mužem založili Zemi Nezemi – sdružení zaměřené prioritně na programy pro děti, mládež a rodiny. A na podzim 2010 jsme spojili svůj život s Výšticí. Statek na samotě u lesa a u rybníka mezi Týnem a Hlubokou nad Vltavou se stal naším domovem i základnou pro Zemi Nezemi. Zároveň je místem pro různé programy, ubytování škol, dalších neziskových organizací, firem… Naším snem bylo vytvořit prostor, kam budou lidé rádi jezdit a kam se budou rádi vracet.

Cesta mě zavedla zpět ke kořenům, do přírody a na místo, odkud pocházejí moji předci. Připravuji  a vedu zážitkové i přírodovědné programy, herní, tvořivostní a bylinkářské dílny, jezdecký výcvik a  jezdecký oddíl…. Společně se svým mužem pečuji o klienty statku Výštice, o provoz střediska a domácí hospodářství.

Již dávno vím, že nic se neděje náhodou. V ten správný čas dostanete do ruky tu správnou knihu, kterou si potřebujete přečíst. V ten správný čas potkáte někoho, koho potřebujete potkat, anebo znovu nalézt. A tak se nedávno stalo, že jsem potkala Kněžky a stala jsem se jednou z nich :-).

Miluji voňavý les a přírodu. ONA nám dává a poskytuje vše, co k životu potřebujeme. Zaslouží si náš obdiv, úctu, vděčnost. Po mnoha letech jsem ZPĚT…

„Vše co děláš, dělej s láskou a žij v přítomnosti“