Je neděle 7. Ledna, sychravo, mlha, mrholí a ručička venkovního teploměru ukazuje 10°C. Po dlouhé době budu v neděli doma sama. Normálně se těším, že si vyžehlím, odstrojím stromeček, dám jednu jezdeckou lekci a předpracuji si trochu příštího pracovního týdne kdy vím, že na některé věci nebudu mít čas.
Jenomže, co se stane, když necháte věci jen tak plynout a do toho vám někdo zvenku ty plány trošku pozmění…
Marcel se brzo ráno chystá odjet do Prahy na pracovní schůzku. Jede autobusem a vlakem. Už více než měsíc máme auto v servisu … Takový malý autopříběh.
Ještě před odjezdem mě lehce pobaví. Při oblékání si sahá do kapsy kalhot a vyndává klíč od skládku. Jo, přesně ten klíč, o kterém již více než 14 dní tvrdí, že jsem ho někam dala a že bych se měla podívat do všech svých kapes. Jenomže, proč bych to dělala, když máme dva náhradní klíče a já věřím, že ten zatoulaný se určitě někde objeví sám.
Mezi dveřmi mi dává pusu a jen tak prohodí, že na svém blogu udělal trochu reklamu mému blogu. Dveře zaklaply a já otvírám deníček statkáře http://www.vystice.blog.cz
„Po letech slibování a plánování se už i Ivča odkopala a udělala si vlastní blog. Je jiný než ten můj, píše v něm o svých postojích a pocitech, i když i na deníčky třeba z dovči určitě dojde…“
Tak třeba bych ten deníček mohla vyzkoušet dnešním dnem. To bude krátké psaní, když není o čem psát…
Ještě jsem nevyšla ze dvora a koně už ví, že jdu a že dostanou seno. Nandávám krmení a po očku sleduji co se děje ve stádě. Kdo s kým teď kamarádí a kdo se vůči komu vymezuje. Tohle všechno ale překrývá obraz nazvaný: „Bláto všude“. Takové hluboké sračky jsme uprostřed ledna ve výběhu dlouho neměli. Koně se stěží brodí a já pokud nemusím, tak tam ani v gumákách nejdu a seno házím přes výběhovou pásku. Velký výběh jim otevřít nemůžu. V tomhle počasí by byl za chvilku zdevastovaný podobně jako ten zimní, malý. Prostě to musíme nějak přežít. Za topení ušetříme, ale pro koně je to za trest. Kéž by zmrzlo a trošku nasněžilo. Všichni moji čtyřnozí miláčci jsou obaleni mazlavou, mokrou, hnědou hmotou. I bílý Gardík, který se normálně snaží blátu vyhýbat, co to jde. Evidentně podlehl stádovému pudu a ani on neodolal hned zrána se pěkně celý vyválet. Představa, že tohle z něj budeme za mokra sundávat, aby se mohl nasedlat, se mi vůbec nelíbí. Naštěstí se tahle představa a ani počasí nelíbí také jezdkyni a dnešní lekci rušíme.
Tak si tak hezky a s chutí žehlím a po pár písničkách se rozhoduji rádiovou kulisu vyměnit za tu televizní. Přejíždím programy a na Primě začíná rozhovor s Václavem Klausem. Ta šílená amnestie na konci jeho prezidentské kariéry je neodpustitelná, ale občas ho sledovat bývá poučné. Nedá se s ním nesouhlasit, když na začátku vysvětluje, proč si myslí, že přímá volba prezidenta u nás je chybou a jaké to má další důsledky. Během prvních pěti minut se snažím v jeho manipulaci rozklíčovat, komu více přihrává. Zemanovi nebo Topolánkovi ? Pro mě snad kdokoliv jiný z kandidátů, jenom ne ten chorý pán, co tam vládne teď. I toho Topolánka si tam dovedu představit. Charismatický, zkušený politik, který byl schopen udělat určitou sebereflexi. Ano, má šílenou „ódéesáckou“ minulost, ale asi jako jediný z kandidátů by byl schopen ukočírovat to smrtelně nebezpečné AB divadlo. Věřila bych, že by byl dobrým a reprezentativním prezidentem. Jenomže nebude. Pokud nastane situace ve druhém kole Zeman – Topolánek, bude to podobné jako při minulé volbě. Mnoho tisíc lidí nepůjde k volbám, protože pro ně ani jeden kandidát nebude volitelný. Tak jako Karlovi Schwarzenbergovi část populace nebyla schopná odpustit jeho šlechtický stav a nepochopila čistotu a hloubku jeho výroku o odsunu Němců, neodpustí lidé Mirkovi Topolánkovi jeho kmotrovskou minulost . Kdybychom jméno Topolánek vyměnili za jméno Horáček, tak je to v bledě modrém. Bývalý bookmaker by byl pro mnoho lidí neakceptovatelný. Ano, věci a hodnoty jsou to rozdílné, ale v důsledku budou mít stejný dopad. Takže komu že ten bývalý prezident přihrává? Normálně se mi z toho dělá špatně od žaludku a přepínám…
Než pustím zase muziku, zkusím k tomu žehlení ještě nějakou odlehčenou romantiku. „Láska na druhý pohled“ zní dostatečně věrohodně, aby si zasloužila rozdělení mojí pozornosti od žehlení. Jenomže po pár minutách vypínám žehličku, sedím u kamen, piju čaj a hltám film. Reklamy využívám k dovaření čaje a potom zase sleduji, aby mi ani jedna vrstva filmu neunikla. Jak se mohla tahle myšlenkově hluboká perla s kýčovitým názvem ocitnout v poledním vysílání na Nova Cinema? Po dvou hodinách sedím uprostřed hromad prádla a po tvářích se mi koulí slzy. To byla dobrá volba přepnutí.
Takže teď dožehlit to prádlo a odstrojit stromeček, jenomže… Grafik se v neděli odpoledne rozhodl posunout práci na našem webu Země – nezemě a volá, že by potřeboval slibované fotografie. Včera jsem Marcelovi dávala podklady k výběru fotek. Já fotky vybírat nemůžu. Vždycky se do toho ponořím a trávím nad tím hodiny. Doufala jsem, že ten výběr je již udělaný a že ho jenom přepošlu, ale ono ne. Nějaký předvýběr fotek již proběhl a tak si vyhrazuji hodinu, že to doladím a pošlu. Jenomže… Stovky obrázků mě přivádějí ke starým legendám, táborům, instruktorům, účastníkům… Vybavuji si atmosféru, vůně, dojímají mě fotografie dětí, které zachycují jejich růst a zrání v průběhu několika let. Uvědomuji si, jak dobře a s jakým nasazením instruktoři pracují a jak jsou díky nim naše akce výjimečné. A většina těchto instruktorů a prefektů je na fotografiích zachycena ještě když to byli malí Smradi.
Oheň v kamnech v obýváku vyhasl, venku se stmívá a já přes úschovnu posílám grafikovi mnoho fotografií a nechávám na něm, aby vybral.
Takže teď dožehlit to prádlo a odstrojit stromeček… A k tomu si pouštím na plné pecky Karla Kryla… Na dvoře se rozštěkala Čiki. To se Marcel vrací z Prahy.
Vypadalo to, že Lída Baarová zakončí dnešní den, ale je tady ještě 68 hodin a reportáž o tom, jak se s Českou republikou loučí Britská velvyslankyně. Klobouk dolů před touhle báječnou dámou…
Je na čase napustit si nedělní vanu s levandulí …
A když si to teď po sobě čtu, tak asi fakt nejsem deníkový typ.
Pudiška, leden 2017