To je tak, když máte pocit, že si na dovolené potřebujete nutně přečíst nějakou knihu. Jenomže co s tím, když kniha ještě oficiálně nevyšla? To se udělá tak, že zatelefonuje spoluautorce knihy a v den odletu si knihu vyzvednete na poště i s věnováním. A jen tak mimochodem, pokud jste četli „Listopadový deník studentky“, tak spoluautorka knihy je ta zrzka ze 17. listopadu 1989, co se mnou bydlela na koleji na Kajetánce :-).
„Adam a Eva v práci“ mi dělali skoro celý týden na pláži společnost. A nedalo mi, abych k ní autorům z té pláže na křest 11.11. 2016 něco nenapsala. Když už jsem s sebou měla ten laptop kvůli psaní… Že jo :-)?
Milá Radko a Miloši,
vyhřívám se u Rudého moře a již druhý den louskám knihu Adam a Eva v práci. Původně jsem si myslela, že ji dám za den. 130 stránek přečtu běžně od večera do noci. Jenomže s touhle knížkou to nejde. Jsem na stránce 80 🙂 Nutí totiž přemýšlet, zastavovat se, vybavovat si situace. Domluvila jsem si sama se sebou, že si z prvního čtení poznámky dělat nebudu a že nebudu používat ani podtrhávání. Že si to prostě na té pláži s Adamem a Evou jen tak užiju.
Již nějakou dobu vím, že věci se nedějí jen tak, že všechno má svůj důvod i svůj čas. A tak se zase stalo, že se mi ve správnou chvíli dostala do ruky kniha, kterou si prostě potřebuju přečíst, aby … Už se nedivím, jak moc se některé události a vnímání doplňují, propojují, nabalují, setkávají … Kam se podívám, tam se řeší harmonizace ženského a mužského principu na vědomé či nevědomé úrovni.Dochází k celé řadě nových i staronových inspirativních setkání. Raduš, ahoj po letech. To je tak príma…Také už mám nějakou dobu šatník plný šatů a sukní a nedovedu si představit, že bych neměla udělané nehty. Nedávno jsem našim klientům ukazovala, jak se dojí kozy a pán si nevěřícně fotografoval moje ruce s francouzskou manikúrou na kozím vemeni. Předpokládám, že křest Adama a Evy v den 11.11. také asi není úplná náhoda.
S Marcelem jsme spolu letos 28 let jako partneři a manželé. Po celou dobu spolu více či méně pracujeme na společných projektech a posledních 6 let je to mazec. Jsme spolu téměř 24 hodin denně na samotě u lesa – penzion, neziskovka, hospodářství, koně… A pořád to vypadalo, že to dáváme. Těšilo nás to i naplňovalo. A letos v létě jsme se oba vysypali. Plakala jsem a křičela, že už nechci být manažerkou a kolegyní, že chci být zase manželkou a milenkou. Zkrátka, jela jsem v tom MP (mužském principu) příliš dlouho. Věděli jsme už v létě, že pokud chceme fungovat tak, aby nás práce i žití spolu zase bavilo a dávalo vyšší smysl, budeme muset celou řadu věcí, přístupů a vzorců změnit…Spoustu věcí jsem si zvědomovala už dříve, ale Adam a Eva to odkrývají téměř do naha, dávají věci do souvislostí a cinká to bingo.
Baví mě sledovat, jak tam pěkně pašujete některé termíny, které by byly ještě před časem pro mnoho lidí neskousnutelné, protože by to pro ně bylo prostě příliš duchovní a spirituální …
Ta kniha je napsaná tak, že bude bavit, inspirovat, otvírat, abychom mohli zase všichni společně tančit.
Zappemu děkuju za tu zmínku o krouhajících zatáčkách a plačící manželce:-) Pro Miloše – Myslím, že babušky a dědýnci, kteří si na konci života řeknou, že si spolu dobře posloužili, JSOU a nevymřeli. Vidím to kolem sebe. Několik let jsem mimo firemní prostředí, venku mezi lidmi, kteří se přirozeně vracejí k přírodě a starým hodnotám a osvědčeným principům. A těch lidí stále přibývá. Jo a doufám, že si můj muž vezme inspiraci z krocení tygra. Kůču zdravím a nemám co dodat. Při čtení pasáže o tom, jak je dobré se v komunikaci a ve vztazích otevřít, protože …, jsem skoro plakala. Je to asi měsíc, co jsem si tuhle věc pro sebe podobně sepsala. Najít odvahu do toho jít i s rizikem zranění. No tak budu zraněná – No a co? 🙂 Z teplých krajin, zdravím váš báječný tým, Ivča
Milá kniho – Adame a Evo, přeji Ti, abys byla čtenou a hýčkanou – ve firmách, ve školách, v manželstvích, v rodinách, na Zemi i na Nebi, všude tam, kde se potkává ženské s mužským, tedy i v každém z nás.
Milá Radko a Miloši, díky za to, že jste tohle dítě přivedli na svět. Díky němu bude svět zase o kousek lepší.
Pudiška, listopad 2016
Je leden 2018 a já za rok a půl urazila hodně dlouhou cestu. Co říci ke knize s odstupem času?
Je psaná prakticky a pragmaticky a tak může být základní učebnicí a praktickou příručkou pro ty, kteří se v těchto principech začínají orientovat. A pro mnohé může být otevřením dveří k cestě do větší hloubky. Jedna kapitola mi v knize chybí. Je to ta o ženské cykličnosti, která je nedílnou součástí nás žen. Už ale vím, že tuhle kapitolu má kniha slíbenou ve svém druhém vydání :-).
Pudiška, leden 2018