Vyberte stránku

Chceš – li změnit svět, miluj muže“ – text, který běhá po internetu už pět let. Zveřejňují  ho různé webové stránky, je sdílen na sociálních sítích a ke mně se dostal před dvěma lety. Když jsem si po sobě dnes přečetla „Porodní bábu“, naskočil mi, jako její doplnění…

Chceš-li změnit svět, miluj muže

Vyber si toho, jehož duše jasně volá tvou,  který tě vidí, který je dost statečný na to, aby se bál
Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce, kde může ucítit tvé teplo a spočinout a nechat svou tíhu shořet v tvých ohních
Pohlédni mu do očí, nahlédni hluboko dovnitř a uvidíš, co spícího, bdělého, ostýchavého či čekajícího se tam ukrývá
Pohlédni mu do očí a uvidíš v nich jeho otce, dědy a všechny ty války a šílenství, které vedly jejich duše v nějaké vzdálené zemi, vzdáleném čase
Pohlédni, bez souzení, na jejich bolesti, utrpení, muka a vinu
A nechej to vše odejít
Vciť se do břímě jeho předků
A věz, že on v tobě hledá bezpečné útočiště
Nechej ho roztát ve svém neochvějném pohledu
A věz, že ty nemusíš zrcadlit ten hněv
Neboť máš dělohu, sladkou hlubokou bránu, která omývá a hojí staré rány

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj                                                                                                   Seď před ním v plném majestátu svého ženství, v dechu své zranitelnosti
V hravosti své dětské nevinnosti, v hloubi své smrti
Kvetoucí pozvání, jemně ustupující a dovolující jeho síle muže
Aby předstoupila vpřed a vykročila směrem k tobě… a společně s tebou, tiše vědouce, plula v lůně Země
A pokud couvne… a on couvne… uteče do své jeskyně… Shromáždi kolem sebe své babičky… zachumlej se do jejich mouder
Naslouchej jejich jemnému šepotání, které zklidní tvé vystrašené dívčí srdce
A přiměje tě, aby ses ztišila… a trpělivě čekala na jeho návrat
Seď a zpívej u jeho dveří píseň rozpomínání, že zase znovu, smí být ukonejšen

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj
Nesnaž se z něj vyloudit malého chlapce
Pomocí lsti, klamu, svádění a podvodu
Jen abys jej vlákala… do sítě destrukce
Kde vládne chaos a nenávist
Horší než jakákoli válka, kterou vedli jeho bratři
To není ženské, to je pomsta
Je to jed překroucených linií
Jed zneužívání po celé věky, znásilňování našeho světa
A to ženě nedává sílu, snižuje ji, když mu uřezává koule
A zabíjí nás to všechny
A ať už ho jeho matka držela, nebo to nedokázala
Nyní mu ukaž pravou matku
Drž ho, veď ho ve své ušlechtilé spanilosti a své hloubce
Doutnající v jádru Země
Netrestej ho za jeho zranění, o kterých se domníváš, že nenaplňují tvé potřeby nebo kritéria
Plač pro něj sladké řeky
Krvácej to vše zpátky domů

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj
Miluj ho natolik, aby mohl být nahý a volný
Miluj ho natolik, aby tvé tělo a tvou duši otevřel cyklu zrození a smrti
A děkuj mu za příležitost
Když spolu tančíte divokými větry a tichými lesy
Měj odvahu být křehká a nechat ho pít z jemných okvětních lístků své bytosti
Dej mu pocítit, že tě může držet, zastávat se tě a chránit tě
Klesni mu do náruče a důvěřuj, že tě chytí
I když tě předtím tisíckrát pustili
Nauč jej, jak se odevzdat, tím, že se odevzdáš sama
A splyň se sladkou prázdnotou srdce tohoto světa

Chceš-li změnit svět, miluj muže, skutečně ho miluj
Povzbuzuj ho, nasycuj ho, dávej mu svolení, naslouchej mu, drž ho, leč ho
A na oplátku budeš vyživována, podporována a ochraňována
Silnými pažemi, jasnými myšlenkami a zaostřenými šípy
Neboť když jej necháš, může být vším, o čem sníš

Chceš-li milovat muže, miluj sebe sama, miluj svého otce
Miluj svého bratra, svého syna, svého bývalého partnera; od prvního chlapce, kterého jsi políbila,
Až po toho posledního, kterého jsi oplakala
Děkuj za dary; dar všeho, co se ti až po toto setkání podařilo rozplést
Dar muže, který stojí před tebou teď
A najdi v něm zárodek všeho, co je nové a zářící
Semínko, kterému můžete dávat vláhu
A nechat tak spolu vyrůst novému světu

~Anonym~
Translation © Petra Pejchalová, 2013