Dnes mám čtvrtou lekci a bylo by fajn nechat se vyfotit a odtajnit novou vášeň. Jenomže, co když na těch fotkách budou vidět ty faldíky, které mi lezou z plavek?
Takže bílé plátěné šatičky. Mám je skoro šest let a koupila jsem je u budějovických vietnamců za 450,- Kč. Slouží mi doma, při práci, na jízdárně když učím, nebo jsem sama v sedle. Jezdí se mnou na každý podzimní výlet do teplých krajin. Zažily toho se mnou už hodně, tak proč bych je nevzala na surf.
Chvilka tréninku v blízkosti pláže, trocha fotografování, instruktor si bere prkno s mnohem větší plachtou a vyjíždíme společně na první výlet kolem pobřeží.
Jaký asi mají moji žáci pocit, když je vezmu na první jednoduchou vyjížďku do přírody. Je to něco úplně jiného, než když jistím jezdce v terénu ze země. Nejdříve na dlouhém vodítku, po nějakém čase bez vodítka, kdy se stále pohybuji v blízkosti jezdce a to, co chci po jezdci ze sedla, zároveň signalizuji koni ze země. Porůznu se vzdaluji a jezdec s koněm se ode mě po krůčcích osamostatňuje. Kůň již není napojený na vedení trenéra ze země a jezdec si tak trochu musí poradit sám. Stále sice dohlížím a dokola opakuji – KAM JEDEŠ, TAM SE DÍVEJ, pravá holeň ohýbá kolem stromu, levá mírně za podbřišákem, srovnáme, všechno stejně, uvolni se v pánvi… A pokyny stále ubírám a ubírám až si jezdec řídí koně zcela sám. Postupně a pomalu se dostaneme k první vyjížďce ve dvou.
Tak takhle nějak podobně jsme se dostali k tomu dnešnímu výletu. Jenom nejsem v roli trenéra, ale v roli učenlivé žačky. Samozřejmě v těch bílých šatičkách:-)
Pátá lekce. Dnes žádná rozcvička poblíž břehu. Jedeme rovnou na výlet. Fouká přiměřeně. Po pár minutách mě tak bolí plosky nohou, že potřebuji pauzu. Zastavujeme na mělčině uprostřed moře a instruktor mi vysvětluje, jak chodidla na prkně nezatínat a udržet je hezky uvolněná. Dochází i na první informace o nastupování na vítr a křižování. Šup, šup a pokračujeme. Jede vedle mě nebo kousek přede mnou a pečlivě mi ukazuje, co a jak mám dělat. A to, že jsme všemi těmi obraty a manévry křižovali, jsem si vlastně skoro nevšimla. Jak jednoduché. Jde to snad přirovnat k tanci?
Není zas tak úplně nic nového, že práce s koněm se k párovému tanci přirovnává. CÍTIT A PŘEDVÍDAT.
Následující moudra zformuloval Ray Hunt a já si je zde půjčuji.
Potřebujeme mít jasnou představu o tom, co po koni žádáme. Zůstáváme ve vedoucím postavení a žádáme koně, aby nás následoval. Chceme, aby se z našich těl stalo jedno – to je cílem. Je to jako tanec, kde se dodržuje rytmus a pár se snaží vcítit jeden do druhého. Vše musíte cítit. Není to souboj, ale společná radost – harmonie. Vedeme a jsme o malou vteřinku napřed tak, aby mohl druhý (kůň) následovat. Jsme jedno tělo, jedna mysl, ale vedoucí úlohu má jezdec. Komunikace fyzická se stále více stává mentální. A pak je to o pocitu, který je odpovědí na pocit. Nezáleží na tom, jestli se to stane dneska, zítra, za rok…
Potřebujeme mít jasnou představu o tom, kam surf směřujeme. Zůstáváme ve vedoucím postavení a žádáme prkno a plachtu, o směr a rychlost. Chceme, aby se z našeho těla, prkna a plachty stalo jedno. Je to jako tanec, když vnímáme vítr a snažíme se do něj vcítit. Není to souboj, ale společná radost – harmonie. Vedeme a jsme o malou vteřinku napřed tak, aby mohlo prkno následovat plachtu. Společně s větrem jsme jedno tělo, jedna mysl, ale vedoucí úlohu má surfař. Komunikace fyzická se stále více stává mentální. A pak je to o pocitu, který je odpovědí na pocit. Nezáleží na tom, jestli se to stane dneska, zítra, za rok…“
Kůň velmi rychle pozná, pokud jsme nepřesní a nejistí v tom, co po něm žádáme.
Prkno a plachta velmi rychle poznají, pokud jsme nepřesní a nejistí v tom, co žádáme
Efektivní budeme tehdy, pokud nám kůň porozumí. Potřebujeme být přesní a jednoznační.
Efektivní budeme tehdy, pokud budeme dobře číst vítr a ve svém dalším konání s prknem a plachtou jednoznační.
Je třeba se dopředu připravit – přemýšlet – nepracujeme s pouhým tělem, ale s myslí koně.
Je třeba se dopředu připravit – přemýšlet – vnímat vítr a vědomě dávat pokyny tělu. A dovedu si představit, že za čas začne naše tělo řídit podvědomí. Z dovednosti, se stane schopnost.