Pochmurné lednové ráno. Stěrače při cestě do Budějovic nestíhají stírat obrovské mokré sněhové vločky, na cestách přibývá několikacentimetrová vrstva sněhu a parkoviště na Senovážném náměstí je úplně plné. Zacouvávám na jediné volné místo úplně vzadu v rohu a pro jistotu ještě kontroluji, zda za mnou není značka pro invalidy. No není.
Dvě hodiny péče u Blaženky jsem si náramně užila a z kosmetického studia vycházím usměvavá a osvěžená. Sluníčko svítí, po sněhu není ani památky. Takový krásný den. Z dálky vidím na parkovišti auto odtahovky. Zase nějakej blbeček, co si nezaplatil parkovné, nebo co zastavil na invalidech. Tohle se mě přece nemůže stát. Hlavou mi prolítne – ano, parkovné jsem zaplatila, a to, že nestojím na invalidech, jsem si zkontrolovala. Úsměv mi trne. To auto, které je ve vzduchu, je moje. Na uvolněném místě je obrovská značka pro vozíčkáře a o pět metrů dále svislá značka vyhrazující 3 invalidní místa vedle sebe. Rudá jsem až za ušima a snažím se vysvětlit, jak se mi něco takového mohlo přihodit. Auto jde dolů a platím 300,- Kč za započatý odtah. Policisté jsou milí a kdyby neměli vše již v systému zdokumentované, tak mi tenhle fatál odpustí. Jenomže oni to zdokumentované mají. Pokuta 2 000,- Kč na místě a dva body. Leda, že bych s tím nesouhlasila, doporučují mi. Do protokolu dopisuji, že s pokutou nesouhlasím, že bylo všude nasněženo a značky nebyly vidět.
O měsíc později si na poště vyzvedávám dopis s červeným pruhem. Pokuta 5 000,- Kč. Ty vole, to nemůžou myslet vážně. Teď to nemám čas řešit a dopis končí v kaslíku „k vyřízení“.
Tak jo, jdu na ty prokrastinové věci, ať neprošvihnu lhůtu pro odvolání (15 – 30 dní?). Lhůta pro odvolání vypršela 8 dní od převzetí dopisu. Dva dny to nechávám uležet a zkouším se dovolat na toho správného úředníka. Vedoucí oddělení je milý a doporučuje mi zatím nic neplatit a počkat, až se ten správný úředník vrátí z neschopenky do práce.
Pan Ing. Xxx Xxx má stejné jméno i titul jako můj kamarád z Prahy a vstřícně si se mnou domlouvá schůzku. Všechno chápe, jenomže rozhodnutí bylo vydané a lhůta pro odvolání prošvihnutá. Takže co s tím? Leda, že bych si došla na hydrometeorologický úřad pro zprávu o počasí z 10. ledna, od kamaráda sehnala kartičku invalidy (jako, že jsem ho někam vezla a kartičku zapomněla umístit na viditelné místo) a tohle všechno sepsala a znovu zaslala na policii.
Tak tohle mi ta tu vzácnou komoditu, které se říká ČAS, nestojí.
Zaplaceno 5 000,- Kč a dva body k tomu.
Být za Krávu je občas dost drahé 🙂
PS: Výpis z evidenční karty osoby říká, že jsem slušná řidička 🙂